V současné době je ověřeno, že díky monitoringu lze zajistit identifikaci následujících podmínek:

• zemědělské obhospodařování,
• určení zemědělské kultury a plodinových skupin,
• potvrzení seče/pastvy,
• rozpoznání zakázaných operací.

Zemědělské obhospodařování znamená, že se žadatel zavazuje zemědělský pozemek obhospodařovat po celou dobu dotačního období, a to po celé výměře daného pozemku. Nesplnění této podmínky tedy může být například postavení stavby na ploše deklarovaného DPB nebo třeba dlouhodobé uskladnění kulatin na DPB.

Zakázanou operací se rozumí nedodržení určitých pravidel po celou dobu předem daného období. Typicky se jedná třeba o dodržení zemědělské kultury do určitého data. V praxi to např. znamená, že pokud žadatel rozorá trávu před rozhodným datem, pak se jedná o zakázanou operaci.

V případě seče se zkoumá náhlý úbytek vegetace v čase a v případě pastvy postupný úbytek vegetace. Pokud nejsou tyto změny patrné, je pravděpodobné, že daný pozemek nebyl posekán či spasen.

Dá se očekávat, že pokračujícím výzkumem a vývojem nových algoritmů se bude množina monitorovatelných podmínek rozrůstat. Do budoucna je v plánu monitorované podmínky rozšířit například o ověření meziplodin. AMS se uplatňuje u kontrol opatření na plochu v rámci Jednotné žádosti (viz obr. níže).

Systém AMS neověřuje dotační tituly vázané na hospodářská zvířata a lesnická opatření, ani tituly SOT, národní dotace, ekonomická opatření atd. U těchto nemonitorovatelných podmínek zůstává zachován princip výběru vzorku žádostí a ověření plnění podmínek přímo u žadatele. Při těchto návštěvách už ale u žadatele nebude prováděno měření ploch. Může se tedy stát, že u konkrétního opatření/titulu nebo dokonce u konkrétního pozemku proběhne monitoring pomocí systému AMS a zároveň proběhne kontrola v terénu u podmínky, která není monitorovatelná pomocí AMS. Například výskyt úhoru na daném pozemku je ověřen daty z družic, ale zákaz použití POR u úhoru využívaném v ekologickém zájmu bude ověřen na místě.

Značí, že podmínka ještě není vyhodnocena. Zobrazuje se na Scoreboardu před samotným zahájením monitoringu a může se na něm zobrazovat do doby, než bude podmínka vyhodnocena – tedy klidně i po delší časový úsek během monitorovacího období.

Jak reagovat na šedou barvu

Pokud žadatel na svém Scoreboardu vidí šedý semafor, neočekává se od něho žádná aktivita, neboť se čeká na vyhodnocení systémem AMS.

Značí, že pro vyhodnocení podmínky nemá SZIF dostatek dat. Může se tak stát například z důvodu oblačnosti. V takovém případě je potřeba podmínku ověřit pomocí geotagované fotografie (GTFoto). Podrobně je oranžovému semaforu věnována kapitola Oranžový semafor – následné aktivity.

Jak reagovat na oranžovou barvu

V případě doručení žádosti o splnění úkolu v aplikaci SZIF GTFoto je žádoucí vyfotit GTFoto a zaslat ji na SZIF. Pokud žadatel úkol plnit nechce, anebo si úkol na sebe naplánoval inspektor, nemusí vyvíjet žádnou aktivitu a pouze čeká na změnu semaforu.

Podmínka je vyhodnocena jako splněná.

Jak reagovat na zelenou barvu

Na zelený semafor není potřeba nijak reagovat, jelikož podmínka je již splněna.

Podmínka byla systémem AMS vyhodnocena jako nesplněná. Důvodem porušení podmínky může být např. včasné nesplnění seče či pastvy, provedení zakázané operace (rozorání kultury T před rozhodným datem) nebo třeba detekování tzv. nesouladu. Nesouladem se rozumí skutečnost, kterou systém AMS detekoval v rámci několika po sobě jdoucích měsíců a která nasvědčuje tomu, že se na pozemku děje něco nestandardního. Typickým příkladem nesouladu může být výskyt holé půdy, výskyt stavby na zemědělské půdě nebo třeba rozšiřování okolní těžby do zemědělské půdy. Nesoulad se žadateli zobrazuje v mapovém okně jako samostatná vrstva nad pozemky.

Jak reagovat na červenou barvu

V případě, že má žadatel vyhodnocenou podmínku jako nesplněnou a je přesvědčen, že podmínka byla splněna, může podat dodatečný důkaz přes k tomu určený formulář. V ostatních případech může žadatel provést změnu své žádosti nebo podat ohlášení vyšší moci (OVM).

Naznačuje, že systému AMS se podmínka jeví jako splněná, avšak ještě neuplynulo rozhodné datum. Po uplynutí rozhodného data se světle zelená přebarví na tmavě zelenou a podmínka bude splněna. Pozor, světle zelená se samozřejmě může změnit i na červenou v momentě, kdy systém AMS detekuje porušení podmínky před rozhodným datem.

Jak reagovat na světle zelenou barvu

Žadatel nemusí na světle zelenou barvu nijak reagovat.

Používá se prozatím jen pro podmínku splnění seče a pastvy do určitého termínu. V případě, že systém AMS nedetekoval splnění podmínky přibližně 14 dní před rozhodným datem, zbarví se semafor na světle červenou a zašle žadateli tzv. alert (upozornění na blížící se termín plnění podmínky). Světle červený semafor tedy slouží jako upozornění žadateli, že by měl splnit podmínku. Tento semafor se po uplynutí rozhodného data může zbarvit jak na zelenou, tak na červenou barvu.

Jak reagovat na světle červenou barvu

Nejlepší reakcí na světle červený semafor je splnění podmínky před rozhodným datem.

Na Scoreboardu se uživateli zobrazují také souhrnné výsledky (souhrnný semafor). Souhrnné výsledky představují výsledky monitoringu za celé opatření, popřípadě za celý DPB v obrazovce detail DPB a berou v potaz všechny výsledky v rámci daného opatření (případně DPB). Při zobrazování barvy souhrnného semaforu se vždy prioritizuje ten horší výsledek. To znamená, že pokud má žadatel alespoň jednu podmínku v daném opatření červenou, výsledný souhrnný semafor bude také červený. Naopak souhrnný semafor je zelený až v momentě, kdy jsou všechny podmínky daného opatření zelené. Dále se při sestavování souhrnného semaforu postupuje takto (seřazeno od nejhoršího výsledku po nejlepší):

• červená
• světle červená
• oranžová
• šedá
• světle zelená
• zelená

V podstatě cokoliv, o čem si žadatel myslí, že prokáže splnění podmínky. Nejlepší a nejjednodušší důkaz je geotagovaná fotografie zaslaná přes aplikaci SZIF GTFoto. Není ale podmínkou poslat pouze geotagovanou fotografii přes aplikaci, ačkoliv tímto směrem SZIF do budoucna cílí. Žadatel může k formuláři přiložit jakoukoliv fotografii svého pozemku. Může ale zaslat i faktury za osivo, data ze své zemědělské techniky, pastevní deník a další relevantní dokumenty. Velmi cennou informací je alespoň přibližný termín splnění podmínky. Zaměstnanci SZIF se pak díky termínu splnění podmínky zaměří na na družicové snímky pouze v určitém časovém úseku, což značně urychlí proces vyhodnocování. Přibližné termíny plnění podmínky jsou pak důležité hlavně v případě určování seče či pastvy. Důležité je nezapomenout uvést, na který pozemek nebo pozemky (DPB) reagujete.

Na rozdíl od požadavku na úkol (následná aktivita) neexistují pro dodatečný důkaz pokyny k aktivitě (k focení). Je na uvážení každého žadatele, co a jak relevantně vyfotit/doložit. Obecně však doporučujeme fotit tak, aby na fotografii byla vidět zejména oblast DPB, na kterou dodatečný důkaz reaguje. Pokud reaguje na potvrzení kultury/plodiny, je nejlepší fotit kulturu/plodinu. V případě, kdy je důvodem červeného semaforu nejednolitost porostu, jsou tato konkrétní místa vyznačena v mapovém okně (vrstva Sentinel-nesoulady). V tomto případě je nejlepší fotit přesně tato místa (např. když nejednolitost porostu vznikla klimatickými podmínkami daného období – sucho, podmáčení atd.).

• Zaměstnanci SZIFu se na každý dodatečný důkaz pečlivě podívají a prozkoumají přílohy od žadatele.
• Na základě informací z důkazu jsou prozkoumány všechny dostupné družicové snímky daného DPB. V případě, že žadatel zašle termín splnění podmínky, je prozkoumání rychlejší a proces efektivnější.
• Zaměstnanec SZIFu rozhodne, zdali byla podmínka splněna a dodatečný důkaz uzavře.
• Žadateli přijde vyhodnocení důkazu do datové schránky a/nebo do Portálu farmáře.
• V případě změny semaforu na zelenou uvidí žadatel změnu okamžitě na svém Scoreboardu.
• Vyhodnocení důkazu může trvat několik dní i několik týdnů. Záleží na počtu podaných dodatečných důkazů. Vždy se však zaměstnanci SZIFu snaží vyhodnotit důkazy v co nejkratší možné době.

• Dodatečný důkaz slouží k prokázání splnění podmínky v případě, že žadatel dostane červený semafor a je přesvědčen, že podmínka byla splněna.
• Dodatečný důkaz neslouží jako náhrada splnění úkolu, jako prostředek pro podání změnové žádosti ani jako prostředek pro komunikaci se SZIFem.
• Vždy je potřeba uvést kód DPB, na který žadatel reaguje.
• V případě využití aplikace SZIF GTFoto je potřeba fotky odeslat na SZIF stisknutím tlačítka “odeslat na SZIF” na Portálu GTFoto.
• Přílohou dodatečného důkazu může být jakýkoliv dokument prokazující splnění podmínky.
• Cennou informací je přibližný termín plnění podmínky, zejména pak pro seče a pastvy.
• Vždy je potřeba odeslat daný formulář pro dodatečné důkazy. Není možné jako dodatečný důkaz zaslat obecné podání či jakýkoliv jiný formulář.

I přes to, že se v obou případech jedná o aktivní zapojení žadatele do procesu vyhodnocování plnění podmínek, fakticky jde o dva rozdílné procesy. Zatímco následné aktivity reagují na oranžový semafor, dodatečné důkazy reagují na semafor červený. Není žádoucí, aby se procesy zaměňovaly, tedy aby na požadavek na úkol reagoval žadatel podáním dodatečného důkazu nebo naopak žadatel vyčkával na úkol v případě červeného semaforu. Takovéto záměny komplikují administrativu a prodlužují proces vyhodnocování podmínek i následnou administraci výplaty dotace.

Nejvýznamnější dominantu DPZ představuje pozorování vegetace, a proto i v zemědělství má DPZ velký potenciál. Informace získané díky DPZ mohou být užitečné jak pro každodenní faremní činnosti, tak pro efektivnější administraci žádostí o zemědělské dotace včetně snížení administrativní zátěže, i pro analýzy vlivů zemědělské činnosti na životní prostředí. Jednou z institucí, která pracuje s družicovými daty v oblasti zemědělství, je právě Státní zemědělský intervenční fond. Prostřednictvím Fondu je ČR od roku 2015 zapojena do několika projektů zaměřených na výzkum a vývoj v oblasti zpracování dat DPZ. V rámci těchto projektů jsou na základě družicových dat vytvářeny například plodinové mapy nebo detekovány seče trvalých travních porostů apod.

V projektech, do kterých byl a je Fond zapojen, se využívají data z evropského programu pro pozorování Země (Copernicus). Program Copernicus koordinuje a spravuje Evropská komise. Rozvoj infrastruktury pro pozorování Země probíhá pod záštitou Evropské kosmické agentury (ESA), a Evropské agentury pro životní prostředí a členských států (https://www.copernicus.eu/cs). Hlavním cílem tohoto programu je poskytovat přesné, aktuální, včasné a snadno dostupné informace, které lze využít při monitorování životního prostředí, sledování klimatických změn i pro zajištění civilní ochrany. Od roku 2014 uvádí ESA v rámci projektu Copernicus do provozu nové družice Sentinel.

Zdroje:
KUPKOVÁ, L. a KRÁL, L. (2011): Země očima satelitů. Nakladatelství P3K, 2011 — 51 s. ISBN 978-80-87186-55-8
KOLÁŘ, J.; HALOUNOVÁ L.; PAVELKA, K. 1997. Dálkový průzkum Země 10. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1997. 164 s. ISBN: 80-01-01567-X.:
DOBROVOLNÝ, P. 1998. Dálkový průzkum Země, Digitální zpracování obrazu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1998. 210 s. ISBN: 80-210-1812-7.

Z družice Sentinel 1 získáváme radarová data. Specifičností radarových dat je možnost snímání zemského povrchu i za oblačného počasí bez ohledu na denní dobu. Princip aktivního radarového snímání je založen na vysílání mikrovlnného záření k povrchu Země, kde se záření odráží zpět k senzoru, který následně měří fyzikální charakteristiky zpětného odrazu záření. Různé změny na zemském povrchu se projeví v charakteru odraženého záření, proto je možné radarové snímání využít např. při povodních či sesuvech půdy téměř v reálném čase. V oboru zemědělství a lesnictví je vhodný pro monitoring změn lesních porostů a detekce některých zemědělských operací. Radarové družice dokáží spolehlivě určit případnou změnu v monitorované oblasti mezi jednotlivými přelety družic. Sentinel 1 přelétá nad daným územím v intervalu 12 dní. Díky setu dvou identických družic se tento interval může zkrátit na 6 dní. I díky tomu je možné zjistit, kdy došlo k rozorání či ke sklizni (i meziplodiny) nebo k seči travního porostu.

Sentinel 2 je multispektrální senzor s prostorovým rozlišením 10 metrů poskytující obrazová data. Multispektrální senzor pořizuje snímky ve čtyřech spektrálních pásmech, a to ve třech pásmech viditelného spektra a v jednom pásmu blízkého infračerveného záření. Na rozdíl od radarové družice Sentinel 1 jsou data ze Sentinel 2 ovlivněna oblačností. V zemědělství jsou tato data využívána zejména pro precizní zemědělství, klasifikaci jednotlivých plodin či plodinových skupin a monitoringu vegetačního stadia rostlin. Sentinel 2 přelétá nad daným území v intervalu 10 dní. Díky setu dvou identických družic se tento interval může zkrátit na 5 dní.

Ke zpracování radarových a obrazových dat z družic Sentinel 1 a Sentinel 2 je nutné vzhledem k jejich odlišnému charakteru přistupovat rozdílně. Samotné zpracování probíhá automatizovaně či poloautomatizovaně ve specializovaných softwarech.

Výstupem může být například detekce seče, u které je vyhodnocení založeno na kombinaci analýzy radarových a multispektrálních dat. Z obrazových dat je získávána informace o odrazivosti vegetace zejména v blízkém infračerveném pásmu, ve kterém se nejvíce projevuje přítomnost chlorofylu. Díky tomu je v tomto pásmu stav vegetace nejlépe rozpoznatelný. Z radarových dat je pak získávána informace o struktuře povrchu, ze které lze odvozovat změny způsobené zemědělskou činností. Vzhledem k četnosti snímkování stejného místa na zemském povrchu, je možné tyto analýzy provádět v krátkých časových intervalech, což umožňuje kontinuální sledování vegetace a detekci jejích změn.

Zdroje:
Copernicus
European Space Agency